Please reload

© 2011 - 2019      Komunitný portál      ♥      Tvorený s láskou      |        psytrance.sk crew        |      Fórum      |      MediaKit.zip      |      Cookies   

Psilocybín v mozgu a srdce na dlani

Filip Tylš predstavuje výsledky nového výskumu, ktorý sa zaoberal vplyvom psilocybínu na emočnú empatiu. Zároveň zhrňuje, ktoré mechanizmy by mohli vysvetľovať jeho unikátne antidepresívne účinky. Čím je teda psychedelická terapia tak výnimočná?

 

Psychedelický tryptamin psilocybin, obsažený v magických houbičkách, lze bezpečně podat lidem a pomáhá zejména pacientům trpícím depresí. Vědecký zájem o psilocybin v posledních letech exponenciálně narůstá (viz obrázek), s ním zároveň i pozornost veřejnosti a mediální poprask.

Média zajímá v první řadě fakt, že stigmatizovaný obor psychiatrie chce využívat k léčbě látky, které jsou současnou společností řazeny mezi tzv. drogy. Své přívržence si „zakázané ovoce“ najde i mezi zástupci antipsychiatrického hnutí a různých ezoterických přístupů, protože v něm vidí vymezení proti současné psychiatrii. Už méně lidí si uvědomuje, že přestože jde léčba psilocybinem proti trendům současné psychiatrie, kombinuje v sobě oba klasické prvky péče o duševní onemocnění – tedy farmakologickou léčbu a psychoterapii.

Studie provedená na Imperial College v Londýně před necelými dvěma roky prokázala, že dvě dávky psilocybinu, 10 a 25 mg, následující po sobě v jednom týdnu, vedly ke zlepšení příznaků rezistentní deprese po jednom měsíci (Carhart-Harris et al., 2016), přičemž tento efekt přetrvával u 80 % subjektů ještě další 3 měsíce a u části pacientů ještě i při šestiměsíční follow-up studii (Carhart-Harris et al., 2017). Podobně bylo v pilotních studiích prokázáno antidepresivní působení amazonského psychedelického nápoje ayahuasky (Osorio Fde et al., 2015; Sanches et al., 2016). Ve Švýcarsku pod vedením prof. Franze Vollenweidera a Rainera Krahenmanna dokonce začínají probíhat oficiální výzkumná sezení s psilocybinem pro budoucí terapeuty-sittery, na California Institute of Integral Studies (CIIS) v San Franciscu běží kurz určený budoucím psychedelickým terapeutům, kterého se zúčastní letos i 2 členové CZEPS – Stanislav Miotínský a Filip Tylš. V roce 2018 by na 20 místech po Evropě měla proběhnout multicentrická studie britské společnosti Compass Pathways, která by měla hodnotit antidepresivní účinek psilocybinu v dvojitě zaslepeném, placebem kontrolovaném uspořádání. Jedním z center studie, a zřejmě úplně prvním, by se měl stát Národní ústav duševního zdraví v Klecanech (http://m.ihned.cz/c1-65998390-cesko-prozkouma-ucinky-latky-z-lysohlavek-na-depresi). 

 

Množství studií vědecké databáze PubMed v pětiletých intervalech.

 

 

V čem je účinek psilocybinu tak unikátní a proč slibuje tolik nadějí na rozdíl od současného evergreenu v podobě antidepresiv? Podle mého názoru je jím právě způsob jeho účinku, který kombinuje několik mechanismů. Farmakologicky působí psilocybin podobně jako antidepresiva přímo na serotonergní systém v mozku, ale na rozdíl od většiny z nich má přímý stimulační účinek na serotoninové receptory. Psilocybin a další psychedelika velmi pravděpodobně indukují i neuroplastické procesy v mozku, tj. vznik nových neuronů (není jednoznačně prokázáno), ale především vznik nových synapsí (komunikací mezi neurony) a celkovou přestavbu našeho mozku. Určité neuroplastické změny byly prokázány i u současně používaných antidepresiv, a ještě prokazatelnější změny v tomto smyslu má elektrokonvulzivní terapie („elektrošoky“). Co je ale pro psilocybin velmi unikátní, je jeho účinek na funkční/energetické stavy mozku, tedy účinek na neuronální sítě. O těchto účincích detailně pojednáváme na jiných místech (http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-kysely.php?itemid=28750; F. Tyls, 2017; F. Tyls, Palenicek, T., & Horacek, J., 2016).

V tomto zamyšlení bych se ale rád detailněji věnoval čtvrtému mechanismu antidepresivního účinku psilocybinu, kterým je psychologický aspekt. Silná změna vnímání a myšlení, kterou psychedelika způsobují, je pro mnohé děsivá, protože je spojena se ztrátou obran a racionální kontroly, která náš svět běžně ovládá. Analyticky orientované teorie hovoří o tom, že psychedelika otevírají cestu do nevědomí a zprostředkovávají nám tak například v minulosti prožitá traumata (Viktorinová a Tylš, 2016). Náročný proces je integrální součástí psychedelické zkušenosti a nelze jej redukovat na nežádoucí účinky psilocybinu, neboť intenzita takových prožitků souvisí s terapeutickým účinkem samotným (F. Tyls, 2017). 

Psilocybin u zdravých dobrovolníků dokázal ovlivnit také psychologické proměnné z oblasti osobnostních rysů či změn jejich postojů. Jednorázové podání psilocybinu vedlo ke zvýšení ve skóru „otevřenost“ v osobnostním dotazníku „big five“, což je považováno za vůbec první zdokumentované farmakologické ovlivnění osobnostního rysu vůbec (MacLean et al., 2011). V recentní studii s psilocybinem zaměřené na empatii byla studována její emoční a kognitivní složka. Emoční složka empatie popisuje schopnost člověka sdílet emoční stav s druhým člověkem, zatímco kognitivní složka empatie hodnotí pochopení emočního stavu druhého jedince bez nutnosti sdílení tohoto stavu a měří se testy teorie mysli (ToM, „theory of mind“). Psilocybin zvyšoval emoční složky empatie, ale neměl významný vliv na kognitivní empatii. Dále byla studie zaměřena na vliv psilocybinu na změnu společenských postojů pomocí řešení morálních dilemat. Jedná se o krátké situace obsahující morální konflikt, které nabízejí dva způsoby řešení – utilitární řešení, které přináší maximální dobro pro největší počet jedinců, a deontologické řešení, které respektuje lidská práva a nevyužívá člověka jako nástroj. Psilocybin ve studii nevýznamně snižoval poměr utilitárních řešení oproti deontologickým. Zvýšení empatie s posunem řešení morálních dilemat naznačuje jeho možné využití v sebe-rozvoji psychoterapeutů nebo také v léčbě psychopatie (Pokorny et al., 2017). 

Jedno z dobrých vysvětlení dlouhodobých antidepresivních účinků psilocybinu po podání jedné jediné dávky jsou právě komplexní psychologické změny vyvolané spirituálními prožitky v průběhu akutní intoxikace (MacReady, 2012; Young, 2013). Psychologické faktory, které vedly k zotavení z deprese v pilotní studii (Carhart-Harris et al., 2016) na 12 pacientech zkoumala kvalitativně 6 měsíců po podání psilocybinu Rosalind Watts. Zjistila, že psilocybin vedl ke kvalitativní změně prožívání ve smyslu napojení na sebe, druhé a svět a zároveň vedl k přijetí vlastních emocí. Tento psychologický efekt je tedy zásadně odlišný od standardních trendů současné psychiatrie: stejní pacienti popisovali předchozí pokusy o léčbu své deprese (standardní antidepresivní medikace, krátkodobé psychoterapie) jako procesy opačného charakteru, tedy posilující odpojení od ostatních a vyhýbání se vlastním emocím (Watts et al., 2017). 

Psilocybin si tedy můžeme představit jako jakýsi biologický klíč, otevírající naše vnitřní procesy, především tedy zpřístupňující naší emotivitu psychoterapeutickému ovlivnění. Psilocybinem asistovaná psychedelická psychoterapie (PAPP) by se tak mohla stát revoluční metodou v přerodu současné psychiatrie, například jako součást plánované reformy psychiatrické péče.

Filip Tylš
Česká psychedelická společnost

 

Literatura

Odborné publikace
Carhart-Harris, R. L., Bolstridge, M., Day, C. M. J., Rucker, J., Watts, R., Erritzoe, D. E., Kaelen, M., Giribaldi, B., Bloomfield, M., Pilling, S., Rickard, J. A., Forbes, B., Feilding, A., Taylor, D., Curran, H. V., & Nutt, D. J. (2017). Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: six-month follow-up. Psychopharmacology (Berl). 
Carhart-Harris, R. L., Bolstridge, M., Rucker, J., Day, C. M., Erritzoe, D., Kaelen, M., Bloomfield, M., Rickard, J. A., Forbes, B., Feilding, A., Taylor, D., Pilling, S., Curran, V. H., & Nutt, D. J. (2016). Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: an open-label feasibility study. Lancet Psychiatry. 
MacLean, K. A., Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2011). Mystical experiences occasioned by the hallucinogen psilocybin lead to increases in the personality domain of openness. J Psychopharmacol, 25(11), 1453-1461.
MacReady, N. Opening doors of perception: Psychedelic drugs and end-of-life care (2012). Oxford University Press US.
Osorio Fde, L., Sanches, R. F., Macedo, L. R., Santos, R. G., Maia-de-Oliveira, J. P., Wichert-Ana, L., Araujo, D. B., Riba, J., Crippa, J. A., & Hallak, J. E. (2015). Antidepressant effects of a single dose of ayahuasca in patients with recurrent depression: a preliminary report. Rev Bras Psiquiatr, 37(1), 13-20. 
Pokorny, T., Preller, K. H., Kometer, M., Dziobek, I., & Vollenweider, F. X. (2017). Effect of Psilocybin on Empathy and Moral Decision-Making. Int J Neuropsychopharmacol, 20(9), 747-757. 
Sanches, R. F., de Lima Osorio, F., Dos Santos, R. G., Macedo, L. R., Maia-de-Oliveira, J. P., Wichert-Ana, L., de Araujo, D. B., Riba, J., Crippa, J. A., & Hallak, J. E. (2016). Antidepressant Effects of a Single Dose of Ayahuasca in Patients With Recurrent Depression: A SPECT Study. J Clin Psychopharmacol, 36(1), 77-81. 
Tyls, F. (2017). Fenomén psychedelie: Subjektivní popisy zážitků z experimentální intoxikace psilocybinem doplněné pohledy výzkumníků. Prague: Dybbuk.
Tyls, F., Palenicek, T., & Horacek, J. (2016). Neurobiology of the Effects of Psilocybin in Relation to Its Potential Therapeutic Targets. In V. R. Preedy (Ed.), Neuropathology of Drug Addictions and Substance Misuse (Vol. 2, pp. 1182).
Viktorinová, M., & Tylš, F. (2016). Nevědomé procesy lidské mysli-poznatky z psychedelického výzkumu. Psychiatrie, 20(2), 100-107. 
Watts, R., Day, C., Krzanowski, J., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. (2017). Patients’ Accounts of Increased “Connectedness” and “Acceptance” After Psilocybin for Treatment-Resistant Depression. Journal of Humanistic Psychology, 57(5), 520-564.
Young, S. N. (2013). Single treatments that have lasting effects: some thoughts on the antidepressant effects of ketamine and botulinum toxin and the anxiolytic effect of psilocybin. J Psychiatry Neurosci, 38(2), 78-83. 

Online zdroje
Multicentrická studie pro pacienty s depresí: http://m.ihned.cz/c1-65998390-cesko-prozkouma-ucinky-latky-z-lysohlavek-na-depresi
Související články na blogu Ondřeje Kyselého: http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-kysely.php?itemid=28750

 

Prebrané z blogu Ondřeje Kyselého: http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-kysely.php?itemid=31184

Share on Facebook
Please reload

Súvisiace články...
Please reload